FF:IM098 Digitální fikce: 3. ze 3 příspěvků
Úvod
Tento text předkládá ve volném duchu příběh toho, jak jsem začal postupně pracovat se střihem videa, na příkladech ukazuje vývojové kroky v práci s videem a na závěr předkládá zamyšlení nad tím, co obecně může pro člověka znamenat zábava, hraní si a kreativní účast v nějaké subkultuře. Od účelu, přes teorii a koncept, až k neustále se opakující nutnosti, znovu se učit a ze svých chyb vytěžit co nejvíce pozitivního.
Účel aneb vše začíná ve škole
První setkání se střihem videa skutečně proběhl ještě na střední škole a myslím, že je vcelku bezproblémové tvrdit, že je to i dnes věk, ve kterém se školák začíná hlouběji zajímat o technologie. Z původního užívání získáváme pomalu ale jistě převahu nad samotnou technologií a „užívání“ nahradí „využití“. A tak i já začal využívat možností počítače, zpracování videa a hudby. Prvotní impuls pro tvorbu byl účelový. Vytvořit vzpomínkové video pro odcházející paní profesorku, ze kterého se podívejte na nepoužitou část.
- Video je statické, důraz je kladen na obsah a ne zpracování. Obrázky a hudba jsou používány velmi jednoduše a video má jasně daný účel.
Zábava aneb od účelu ke kreativitě
Od účelového videa se dostáváme k videu, které nemá jasný účel, není vytvářeno pro konkrétní publikum, je výstupem určitého kreativního náboje a dostatku volného času. Taková videa jsou často inspirována podobnými videi, která autora inspirují k nápodobě. A právě takovéto inspirace na člověka poprvé zaútočí z různých subkultur a fandomů, kde se můžeme setkat s jasně definovaným kreativním dílem. V mém případě je to fandom japonské animace a subkultura brněnských nadšenců pro promítání a částečně i střih. Moje první AMV (krátký videoklip kombinující anime a komerční hudbu) tak spojuje kvalitní film s kvalitní hudbou. Demonstruje tam moji zálibu a estetické zalíbení ;-) v době tvorby videa a potažmo i dnes.
- Video je dynamičtější, důraz je kladen na celkovou náladu a občasnou synchronizaci obrazu s hudbou a obrazu s textem písně. Není zde explicitně vyprávěný příběh.
Technologie aneb od kreativity ke zkušenostem
V tomto případě se dostáváme od videa vytvořeného ze záliby k videu, které experimentuje s technologií, a kde je použito různých technik remixu. Z amatérského střihače – čumte, tohle je dobrý anime a super muzika – se stává střihač experimentátor – ani se nečumte, spíš pochopme jak tyhle věcičky, jako je třeba jazyk audiovizuálního díla, fungujou! Zaměřuje se pak na hlubší rozebrání struktury, video si naplánuje, přečte si text písně, rozhází kolem sebe spoustu papírků a náčrtů a na několik dní se zavře u počítače. A to se stalo s třetím videem, které bylo vytvořeno jako experiment, a zároveň jako výstup předmětu Audiovizuální seminář (FFMU,TIM). Jedno z prvních spojení zájmu, experimentu a studia.
- Video je učesanější, přechody jsou plynulejší, větší důraz je kladen na synchronizaci střihu s rytmem hudby. Pozornost je věnována textu písně a během videa je používáno mnoho vizuálních – méně či více exaktních – odkazů a symbolů. Práce se softwarovými možnostmi je prohloubená a video vypráví jednoduchý příběh.
Teorie aneb od technických zkušeností k pochopení a definici
V situaci, kdy začíná hrozit ukončení studia a blíží se návštěva předraženého vazačství, na zábavu nezbývá tolik času. A tak – aby zájem o video přežil – musí dojít k syntéze položky FUN a STUDY. Střihač student jednoduše spojí studijní povinnosti s kreativní činností a výsledkem je (zase) další video. Střihač, který ví, jak fungují střeva videoklipu, si může dovolit tato střeva analyzovat a potažmo definovat... taková uměnovědná kolonoskopie ;-).
- Video si hraje s formátem AMV, hudebního videoklipu a komentáře. Po stylu Pecha Kucha Night obchází zadaná pravidla (anotace k bc, 20 slidů po 20 vteřinách) a využívá formátu videoklipu tak, abych sdělil co nejvíce a co nejsrozumitelněji. Spojení teorie a praxe, to je něco, co osobně považuji za velmi dobré (taková Komenského škola hrou) ;-).
Koncept aneb od znalostí k uměleckému dílu
Náš střihač je stále pronásledován školními povinnostmi a spojit příjemné s užitečným, resp. nutným, vyžaduje větší nasazení. Hnán kreativním pudem a megalomanským instinktem spojí znalosti technické (střih), postupy konstrukce obrazu (jazyk audiovizuálního díla a strukturovaný multimediální dokument, oba předměty lze studovat na JAMU), celkový koncept a vlastní příběh s filosofickým podtextem, páč studuje fildu ;-). Nehledě na tento konkrétní případ se jedná o typ videa, které se snaží posunout hranice svého vlastního původu. Jsou to taková videa, která jsou hnána jakousi touhou pro progresi a popření standardu. A tím lze popsat video č. 5, "Do I Exist?".
AMF
Zkratka AMF znamená „anime music film“. „Do I Exist?“ je koncepční, 30ti minutový projekt. Důraz je kladen na příběh, na což je v určitých pasážích přihlíženo (kompromisy obrazu a titulků). Střídá se zde vyprávění pomocí textu, s cíleně vybranou hudbou na podmalování vysvětlované situace. Video pracuje hlavně s technikou střihu, kompozicí materiálu, provázáním různých rovin (obraz, zvuk a text), synchronizací rytmických složek střihu a hudby, a s referenčním charakterem zdrojů (každý záběr odkazuje na jiné dílo, to pak často vyžaduje určitou (sub)kulturní zkušenost diváků). Cílem „Do I Exist?“ je potom, odpoutat se od referenčního charakteru zdrojů ve chvílích, kdy je odkaz na zdroj nežádoucí a zároveň v jeho cíleném využití na místech, kde je to vhodné. „Do I Exist?“ bylo hlavně výzvou a snahou demonstrovat, že i bez peněz, herců, kamer a komerčního sektoru lze vyprávět příběh, který je audiovizuálně - minimálně - zajímavý.
Kdo filmeček dokouká do konce, má u mě pivo dle vlastního výběru!
- Do I Exist? bylo prezentováno na FFMU (2007), festivalu síťové kultury Multiplace (2008) v Brně a na festivalu Fresh Flesh (2009) v Praze.
Neustálé zdokonalování aneb spojení teorie, technologie a konceptu
Blížíme se ke konci, a tak přichází čas na poslední a nejaktuálnější video. V něm střihač, poučen masivní porcí chyb a nedoladěností předchozích videí, vytváří krátký, se studiem související a technologicky učesanější příběh. Posouvá se za hranice žánru své původní tvorby. Dochází zde k používání starých i objevení nových postupů a k jejich vzájemné syntéze. Nemám moc rád popisování svých projektů, protože se vždy chci vyhnout sebe-vychvalování. Proto zde mluvím o „střihači“ protože si myslím, že je lepší vidět za vlastními činy obecný princip, jehož popis může být přínosnější než sebe-prezentace. Zároveň jde ve výsledku stále o amatérskou video-produkci a zábavu, a tudíž by vše mohlo být mnohem lepší. To já měl jen pocit, že už je tého sbestředného plku moc. A teď zpět k videu ;-).
- Video klade důraz na plynulost přechodů a na to, aby byly záběry, které pochází ze čtyř různých zdrojů, koherentní. Při tvorbě videa bylo nutné upravit hru tak, aby nebylo vidět HUD, informace o životech, zbraních... atd. Výrazně zde používám práci s absencí obrazu a se zvukovou koláží. Hlavní myšlenkou videa bylo spojení témat předmětu "Kultura doby konvergence" s celistvým, krátkým sci-fi příběhem. Tuto machinimu tvoří převážně hra Borderlands a jejím cílem je demonstrace estetických strategií kultury remixu a možností interpretovat mediální texty vlastním (diváckým) způsobem. Důvodem pro tvorbu byla i snaha, poukázat na možnost využít záběry z her, které jsou dnes natolik vizuálně působivé, že se vlastním enginem vyrovnají mnoha běžně produkovaným CG filmům. Tvůrce pak pracuje s hrou stejným způsobem jako sochař využívá dřevo či kov. Tedy jako materiál hodný ke zpracování a k tvorbě vlastní originální sochy, vlastního originálního díla => hráč-tvůrce pak neparazituje na mediálním textu, ale využívá jej k tvorbě nového (možné teoretické ukotvení: Bourriaud a Jenkins).
Závěr
Záliba, hraní si, odevzdanost (něčemu) a kreativita, to jsou pojmy, kterými lze popsat každodenní činnost velké škály lidí, od dětí až po dospělé. Myslím, že by se tyto pojmy neměly podceňovat nebo odmítat, jako nezajímavé či dětské. To co nás naplňuje v dětství a mládí má zcela jistě velmi důležitou roli pro to, jakými budeme v budoucnu. Hra, zapálení pro věc a kreativita jsou pro sebezdokonalování snad i důležitější, než znalost letopočtů z historie či různých dat. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na to, že i původně banální zábava může v člověku vybudovat znalosti a schopnosti. A dovoluji si tvrdit, že některé z těchto schopností, jsou v budoucnu každého tvůrce-fanouška ekonomicky využitelné.
Co když je třeba střih videa, hudba nebo psaní fanfikce budoucí obživou vašeho sourozence,dítěte nebo vás samotných? ;-) No a jak by taková obživa mohla ve výsledku vypadat?
Díky za přečtení a za případné koukání na videa!
Zdeněk
Úvod
Tento text předkládá ve volném duchu příběh toho, jak jsem začal postupně pracovat se střihem videa, na příkladech ukazuje vývojové kroky v práci s videem a na závěr předkládá zamyšlení nad tím, co obecně může pro člověka znamenat zábava, hraní si a kreativní účast v nějaké subkultuře. Od účelu, přes teorii a koncept, až k neustále se opakující nutnosti, znovu se učit a ze svých chyb vytěžit co nejvíce pozitivního.
Účel aneb vše začíná ve škole
První setkání se střihem videa skutečně proběhl ještě na střední škole a myslím, že je vcelku bezproblémové tvrdit, že je to i dnes věk, ve kterém se školák začíná hlouběji zajímat o technologie. Z původního užívání získáváme pomalu ale jistě převahu nad samotnou technologií a „užívání“ nahradí „využití“. A tak i já začal využívat možností počítače, zpracování videa a hudby. Prvotní impuls pro tvorbu byl účelový. Vytvořit vzpomínkové video pro odcházející paní profesorku, ze kterého se podívejte na nepoužitou část.
Unused School Project
- Video je statické, důraz je kladen na obsah a ne zpracování. Obrázky a hudba jsou používány velmi jednoduše a video má jasně daný účel.
Zábava aneb od účelu ke kreativitě
Od účelového videa se dostáváme k videu, které nemá jasný účel, není vytvářeno pro konkrétní publikum, je výstupem určitého kreativního náboje a dostatku volného času. Taková videa jsou často inspirována podobnými videi, která autora inspirují k nápodobě. A právě takovéto inspirace na člověka poprvé zaútočí z různých subkultur a fandomů, kde se můžeme setkat s jasně definovaným kreativním dílem. V mém případě je to fandom japonské animace a subkultura brněnských nadšenců pro promítání a částečně i střih. Moje první AMV (krátký videoklip kombinující anime a komerční hudbu) tak spojuje kvalitní film s kvalitní hudbou. Demonstruje tam moji zálibu a estetické zalíbení ;-) v době tvorby videa a potažmo i dnes.
AMV Vampire Hunter D
- Video je dynamičtější, důraz je kladen na celkovou náladu a občasnou synchronizaci obrazu s hudbou a obrazu s textem písně. Není zde explicitně vyprávěný příběh.
Technologie aneb od kreativity ke zkušenostem
V tomto případě se dostáváme od videa vytvořeného ze záliby k videu, které experimentuje s technologií, a kde je použito různých technik remixu. Z amatérského střihače – čumte, tohle je dobrý anime a super muzika – se stává střihač experimentátor – ani se nečumte, spíš pochopme jak tyhle věcičky, jako je třeba jazyk audiovizuálního díla, fungujou! Zaměřuje se pak na hlubší rozebrání struktury, video si naplánuje, přečte si text písně, rozhází kolem sebe spoustu papírků a náčrtů a na několik dní se zavře u počítače. A to se stalo s třetím videem, které bylo vytvořeno jako experiment, a zároveň jako výstup předmětu Audiovizuální seminář (FFMU,TIM). Jedno z prvních spojení zájmu, experimentu a studia.
AMV TrigunFloyd
- Video je učesanější, přechody jsou plynulejší, větší důraz je kladen na synchronizaci střihu s rytmem hudby. Pozornost je věnována textu písně a během videa je používáno mnoho vizuálních – méně či více exaktních – odkazů a symbolů. Práce se softwarovými možnostmi je prohloubená a video vypráví jednoduchý příběh.
Teorie aneb od technických zkušeností k pochopení a definici
V situaci, kdy začíná hrozit ukončení studia a blíží se návštěva předraženého vazačství, na zábavu nezbývá tolik času. A tak – aby zájem o video přežil – musí dojít k syntéze položky FUN a STUDY. Střihač student jednoduše spojí studijní povinnosti s kreativní činností a výsledkem je (zase) další video. Střihač, který ví, jak fungují střeva videoklipu, si může dovolit tato střeva analyzovat a potažmo definovat... taková uměnovědná kolonoskopie ;-).
Definice AMV
- Video si hraje s formátem AMV, hudebního videoklipu a komentáře. Po stylu Pecha Kucha Night obchází zadaná pravidla (anotace k bc, 20 slidů po 20 vteřinách) a využívá formátu videoklipu tak, abych sdělil co nejvíce a co nejsrozumitelněji. Spojení teorie a praxe, to je něco, co osobně považuji za velmi dobré (taková Komenského škola hrou) ;-).
Koncept aneb od znalostí k uměleckému dílu
Náš střihač je stále pronásledován školními povinnostmi a spojit příjemné s užitečným, resp. nutným, vyžaduje větší nasazení. Hnán kreativním pudem a megalomanským instinktem spojí znalosti technické (střih), postupy konstrukce obrazu (jazyk audiovizuálního díla a strukturovaný multimediální dokument, oba předměty lze studovat na JAMU), celkový koncept a vlastní příběh s filosofickým podtextem, páč studuje fildu ;-). Nehledě na tento konkrétní případ se jedná o typ videa, které se snaží posunout hranice svého vlastního původu. Jsou to taková videa, která jsou hnána jakousi touhou pro progresi a popření standardu. A tím lze popsat video č. 5, "Do I Exist?".
AMF
Zkratka AMF znamená „anime music film“. „Do I Exist?“ je koncepční, 30ti minutový projekt. Důraz je kladen na příběh, na což je v určitých pasážích přihlíženo (kompromisy obrazu a titulků). Střídá se zde vyprávění pomocí textu, s cíleně vybranou hudbou na podmalování vysvětlované situace. Video pracuje hlavně s technikou střihu, kompozicí materiálu, provázáním různých rovin (obraz, zvuk a text), synchronizací rytmických složek střihu a hudby, a s referenčním charakterem zdrojů (každý záběr odkazuje na jiné dílo, to pak často vyžaduje určitou (sub)kulturní zkušenost diváků). Cílem „Do I Exist?“ je potom, odpoutat se od referenčního charakteru zdrojů ve chvílích, kdy je odkaz na zdroj nežádoucí a zároveň v jeho cíleném využití na místech, kde je to vhodné. „Do I Exist?“ bylo hlavně výzvou a snahou demonstrovat, že i bez peněz, herců, kamer a komerčního sektoru lze vyprávět příběh, který je audiovizuálně - minimálně - zajímavý.
Kdo filmeček dokouká do konce, má u mě pivo dle vlastního výběru!
Do I Exist?
- Do I Exist? bylo prezentováno na FFMU (2007), festivalu síťové kultury Multiplace (2008) v Brně a na festivalu Fresh Flesh (2009) v Praze.
Neustálé zdokonalování aneb spojení teorie, technologie a konceptu
Blížíme se ke konci, a tak přichází čas na poslední a nejaktuálnější video. V něm střihač, poučen masivní porcí chyb a nedoladěností předchozích videí, vytváří krátký, se studiem související a technologicky učesanější příběh. Posouvá se za hranice žánru své původní tvorby. Dochází zde k používání starých i objevení nových postupů a k jejich vzájemné syntéze. Nemám moc rád popisování svých projektů, protože se vždy chci vyhnout sebe-vychvalování. Proto zde mluvím o „střihači“ protože si myslím, že je lepší vidět za vlastními činy obecný princip, jehož popis může být přínosnější než sebe-prezentace. Zároveň jde ve výsledku stále o amatérskou video-produkci a zábavu, a tudíž by vše mohlo být mnohem lepší. To já měl jen pocit, že už je tého sbestředného plku moc. A teď zpět k videu ;-).
Project 002: Augmented Narration
- Video klade důraz na plynulost přechodů a na to, aby byly záběry, které pochází ze čtyř různých zdrojů, koherentní. Při tvorbě videa bylo nutné upravit hru tak, aby nebylo vidět HUD, informace o životech, zbraních... atd. Výrazně zde používám práci s absencí obrazu a se zvukovou koláží. Hlavní myšlenkou videa bylo spojení témat předmětu "Kultura doby konvergence" s celistvým, krátkým sci-fi příběhem. Tuto machinimu tvoří převážně hra Borderlands a jejím cílem je demonstrace estetických strategií kultury remixu a možností interpretovat mediální texty vlastním (diváckým) způsobem. Důvodem pro tvorbu byla i snaha, poukázat na možnost využít záběry z her, které jsou dnes natolik vizuálně působivé, že se vlastním enginem vyrovnají mnoha běžně produkovaným CG filmům. Tvůrce pak pracuje s hrou stejným způsobem jako sochař využívá dřevo či kov. Tedy jako materiál hodný ke zpracování a k tvorbě vlastní originální sochy, vlastního originálního díla => hráč-tvůrce pak neparazituje na mediálním textu, ale využívá jej k tvorbě nového (možné teoretické ukotvení: Bourriaud a Jenkins).
Závěr
Záliba, hraní si, odevzdanost (něčemu) a kreativita, to jsou pojmy, kterými lze popsat každodenní činnost velké škály lidí, od dětí až po dospělé. Myslím, že by se tyto pojmy neměly podceňovat nebo odmítat, jako nezajímavé či dětské. To co nás naplňuje v dětství a mládí má zcela jistě velmi důležitou roli pro to, jakými budeme v budoucnu. Hra, zapálení pro věc a kreativita jsou pro sebezdokonalování snad i důležitější, než znalost letopočtů z historie či různých dat. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na to, že i původně banální zábava může v člověku vybudovat znalosti a schopnosti. A dovoluji si tvrdit, že některé z těchto schopností, jsou v budoucnu každého tvůrce-fanouška ekonomicky využitelné.
Co když je třeba střih videa, hudba nebo psaní fanfikce budoucí obživou vašeho sourozence,dítěte nebo vás samotných? ;-) No a jak by taková obživa mohla ve výsledku vypadat?
Edain DVD teaser
Díky za přečtení a za případné koukání na videa!
Zdeněk
Žádné komentáře:
Okomentovat